Říká mladý lékař staršímu kolegovi: "Těch chorob je tolik, jak je mám poznat?“
Zkušenější lékař se usměje a říká: "Přijde kuřák, řekneš mu, že to má z kouření. Ožralovi, že z chlastu. Přijde tlusťoch, hodíš to na obezitu. U chcípáka na podvýživu.
Když v práci dře nebo je sportovec, tak to prohlásíš za přetížení nebo přetrénování.
Usedlému řekneš, že je to z nedostatku pohybu.
Mladému, že jde o růstové problémy. Starému, že je to ve stáří normální.
A co máš říci masožravým, vegetariánům, opáleným a neopáleným, to už snad chápeš sám, vždyť na co bys jinak měl ten čerstvý diplom.
Vyúčtuješ si měření krevního tlaku a poplatky a hlavně mu nakonec předepíšeš hrst prášků od nejlépe platícího dealera. Když přitom bude remcat, že mu minule po těch prášcích bylo hůř a že mu nepomáhají, tak mu řekneš, že lékař jsi ty a ne on, že musí něco vydržet, že začnou zabírat až po delším čase, že je určitě bral nepravidelně nebo že je asi zapíjel alkoholem a ať je určitě bere dál.
Když bude hodně otravný, vyměníš mu je za prášky od druhého nejlépe platícího dealera, poznamenáš, že tyto už jsou ty vůbec nejlepší, že jsou ze Švýcarska a budeš se u toho tvářit, jako bys mu je platil ze svého."
Mladý:"No ale co když přijde zcela průměrný nekuřák?"
Zkušený:"No potom ho, podle své nálady, buď prohlásíš za hypochondra
a vyhodíš ho hned nebo řekneš, že je to psychosomatické a přihraješ ho kamarádovi psychiatrovi."
Mladý:"Ale co když se ho ani potom nezbavím?"
Zkušený: "V takovém případě ho pošleš na kolečko odborných vyšetření.
A máš od něj pokoj nejmíň na rok. A kdyby i to náhodou přežil a ještě se k tobě vrátil, už bude dávno mít jiné starosti, nevzpomene si ani, jak se jmenuje, natož aby tě otravoval, že chce nějakou diagnózu a léčbu."
Mladý: "Díky za rady, nepochybně ze mne bude také výborný lékař."